Sbírka významného českého básníka přináší verše intimní a přírodní lyriky, inspirované neopakovatelnou krásou a motivy lidové poezie.Skácelovy verše upoutají nejen dokonalým formálním tvarem, ale i obdivuhodnou čistotou a snahou o vyjádření nejvyšších estetických cílů. Patří ke cti básníka, že tyto cíle vidí jak v intimní krajině srdce, tak i v panelovém městě, kde žije a kde potkává své básnické druhy, aby se s nimi ponořil do časů, které se podepsaly na autorově morálním a etickém názoru, jemuž zůstal věrný po celý svůj život.
Píseň o olivě --Prosba --Tichá suma básnického umění --Elegie na smrt Otakara Horkého, který psal básně a hrál na klarinet v cimbálové muzice --Stopadesátý sonet o jaru --Stopadesátá báseň o podzimu --Noci a dny --Odměna --Most --Kdo --Kdo se vejde na housle --Potom --Verše napsané na starý i nový způsob --Píseň --Dávno --Ocúny --Balada o Ječmínkovi --Večer --Krátký popis léta --Kunštátská neděle --Bez názvu --Podzim s mrtvým jestřábem --Zimní krajina srdce --Noc v panelovém městě --Domovské právo --Kotlářská 35a --Rozestýlání --Noční chodec --Město které musím --Ráno v pavlačovém domě --Zahradnictví tety Marie --Ulice --Předměstské kino --Sídliště --Večer na předměstí --Sonet o starých brněnských básnících --Touha po sněhu --Modlitba za vodu --Židovský hřbitov v Mikulově --Pénelopé --Vzpomínka na Lofoty --Slova --Nebáseň --Marsyas --Přímka --Horacio aneb Přátelství --Báseň která odmítá mít název --Smrt Dobrovského • Kdo se vejde na housle --Krajina srdce --Město které musím --V přítomném čase nepaměti

Odlévání do ztraceného vosku